Jaká je sibiřská kočka?
Jednoduše úžasná. Jinou odpověď snad ani nemůžete čekat.
Odkud pochází?
Její původní domovinou je Sibiř. Již v 16.st při osídlovaní Sibiře Rusy se začalo vyvíjet toto plemeno. Drsné podnebí Sibiře se postaralo o ochlupení hustou polodlouhosrstou srstí, která odpuzuje vodu. Dalším typickým znakem jsou dlouhé chlupy mezi prsty na tlapkách, které zvětší plochu tlapky a kočka se neboří do sněhu.
Prostředí Sibiře z ní udělalo dokonalého lovce.
Sibiřská kočka patří mezi středně velká plemena.
Kočky váží cca 3 - 5 kg
Kocouři 6 - 10 kg
Vzhled :
Její vzhled je majestátní, hlavně v zimě, kdy je ve výstavní kondici. Letní krátká srst se v zimním období změní v srst s bohatou nepřiléhavou podsadou, hlavně na "lví " hřívu kolem krku, chlupaté " kalhotky " na zadních nohou a bohatě osrstěný ocas.
I přes nádheru a bohatost srsti není její údržba náročná. Sibiřka je přírodní plemeno, srst stačí pročesat jednou týdně. Pouze v období jarního línání častěji. Většina kočiček tuto činnost miluje. Pokud nedojde k nějaké nehodě, sibiřky nekoupeme, srst by ztratila svoji drsnou texturu.
I když je sibiřka chována jako domácí mazlíček, stále si uchovává svůj divoký výraz. Malá koťátka v divokém zbarvení vypadají jako malí tygříci.
Vývoj a růst trvá poměrně dlouho, cca do 3 roku věku. Kočičky mohutní až po prvních vrzích, kocouři se dotváří po krytí. První vrh se u koček doporučuje ve věku cca 14 až 18 měsíci.
Povaha:
Sibiřská kočka je milá a přátelská. Ráda si hraje a svoji hravost si uchovává až do stáří. Za všech okolností si udržuje svoji důstojnost, vědoma si své krásy a majestátnosti. Velmi ráda si se svým člověkem " povídá " a dožaduje se jeho pozornosti. Ráda je u všeho, co se doma děje. Velmi dobře vychází s dětmi. Ani její soužití se psy není problémem, většinou velmi rychle zaujme ve smečce vůdčí roli. Snáší se dobře i s jinými kočkami, rozhodně není agresivní.
Jednoduše úžasná. Jinou odpověď snad ani nemůžete čekat.
Odkud pochází?
Její původní domovinou je Sibiř. Již v 16.st při osídlovaní Sibiře Rusy se začalo vyvíjet toto plemeno. Drsné podnebí Sibiře se postaralo o ochlupení hustou polodlouhosrstou srstí, která odpuzuje vodu. Dalším typickým znakem jsou dlouhé chlupy mezi prsty na tlapkách, které zvětší plochu tlapky a kočka se neboří do sněhu.
Prostředí Sibiře z ní udělalo dokonalého lovce.
Sibiřská kočka patří mezi středně velká plemena.
Kočky váží cca 3 - 5 kg
Kocouři 6 - 10 kg
Vzhled :
Její vzhled je majestátní, hlavně v zimě, kdy je ve výstavní kondici. Letní krátká srst se v zimním období změní v srst s bohatou nepřiléhavou podsadou, hlavně na "lví " hřívu kolem krku, chlupaté " kalhotky " na zadních nohou a bohatě osrstěný ocas.
I přes nádheru a bohatost srsti není její údržba náročná. Sibiřka je přírodní plemeno, srst stačí pročesat jednou týdně. Pouze v období jarního línání častěji. Většina kočiček tuto činnost miluje. Pokud nedojde k nějaké nehodě, sibiřky nekoupeme, srst by ztratila svoji drsnou texturu.
I když je sibiřka chována jako domácí mazlíček, stále si uchovává svůj divoký výraz. Malá koťátka v divokém zbarvení vypadají jako malí tygříci.
Vývoj a růst trvá poměrně dlouho, cca do 3 roku věku. Kočičky mohutní až po prvních vrzích, kocouři se dotváří po krytí. První vrh se u koček doporučuje ve věku cca 14 až 18 měsíci.
Povaha:
Sibiřská kočka je milá a přátelská. Ráda si hraje a svoji hravost si uchovává až do stáří. Za všech okolností si udržuje svoji důstojnost, vědoma si své krásy a majestátnosti. Velmi ráda si se svým člověkem " povídá " a dožaduje se jeho pozornosti. Ráda je u všeho, co se doma děje. Velmi dobře vychází s dětmi. Ani její soužití se psy není problémem, většinou velmi rychle zaujme ve smečce vůdčí roli. Snáší se dobře i s jinými kočkami, rozhodně není agresivní.